Personální poradna

Co byste měli vědět o fungování agentury práce?

Agenturní zaměstnávání je zvláštní institut, který doplňuje klasickou podobu pracovního poměru jak ji všichni známe. Zatímco při klasickém pracovním poměru vzniká na základě uzavřené pracovní smlouvy dvoustranný právní vztah (zaměstnavatel a zaměstnanec), při agenturním zaměstnávání vstupuje do hry ještě agentura práce a vzniká právní vztah trojstranný (zaměstnanec – agentura práce – uživatel). Představme si situaci, kdy výrobní společnost není schopná vlastními zaměstnanci pokrýt rapidní nárůst zakázek a využije služby agentury práce v tom smyslu, že u agentury poptá určitý počet osob, které by u této společnosti vykonávaly práci. Mezi agenturou a touto výrobní společností (nazývá se uživatel) dojde na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnanců právní vztah, ze kterého agentuře práce vznikne povinnost najít potřebný počet potenciálních zaměstnanců a poskytnout (dočasně přidělit) k práci u uživatele. Uživateli vznikne povinnost těmto zaměstnancům přidělit práci, kontrolovat ji, zabezpečovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci aj. a především zaplatit za tuto službu agentuře práce dohodnutou cenu. Osoba dočasně přidělená k práci u uživatele je zaměstnancem agentury práce nikoliv uživatele, tzn. agentura práce vyplácí zaměstnanci mzdu, uzavírá a ukončuje pracovní poměr a má další povinnosti klasického zaměstnavatele. Fungování agentur práce je opředeno řadou mýtů a nepravdivých informací, přičemž ty nejzákladnější si pojďme vysvětlit níže.

Mýtus č. 1: Agenturní zaměstnanec platí ze své mzdy agentuře práce odměnu za to, že ho zaměstnává a dočasně přidělí k práci u konkrétní společnosti

Dle § 58 odst. 2 věty druhé zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, pokud dochází ke zprostředkování zaměstnání agenturou práce, nesmí být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováno, požadována úhrada.

Mýtus č. 2: Zaměstnanec agentury práce, který je dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, má horší pracovní i mzdové podmínky než kmenoví zaměstnanci uživatele

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) stanovuje ve svém ustanovení § 309 odst. 5 povinnost agentury práce a uživatele zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky přiděleného zaměstnance nebyly horší než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Agenturní zaměstnanec má právo žádat agenturu práce, pokud jsou jeho pracovní nebo mzdové podmínky horší, aby zajistila rovné zacházení. Rovněž agentura má povinnost i bez žádosti, pokud zjistí v tomto směru pochybení, zajistit dočasně přidělenému zaměstnanci srovnatelné podmínky.

Mýtus č. 3: Agentura práce může se zaměstnancem kdykoliv ukončit pracovní poměr

Agentura práce má postavení klasického zaměstnavatele, tzn. že i pro agentury práce platí Zákoník práce. Agentura práce může se zaměstnancem zrušit pracovní poměr ve zkušební době, a to ke dni doručení písemného zrušení, z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Stejné právo má i agenturní zaměstnanec. Agentura práce však nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v prvních 21 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Jinak může být pracovní poměr ukončen výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru, ale pouze za striktních zákonných podmínek.